Ašviní mudra: kobylí gesto

Slovo ašviní v sanskrtu znamená kůň nebo kobyla. Název techniky by se tedy dal přeložit jako kobylí mudra nebo také koňské gesto. Pojmenování mudry vzniklo podle typických pohybů, které vykonává kobyla nebo kůň svými svěrači při vyměšování, tedy jejich roztahování a stahování. Ašviní mudra představuje vědomé stahování a uvolňování svěračů konečníku v rytmu dechu. Ašviní mudra je přípravou pro múlabandhu (kořenový uzávěr; provádí se stahem v oblasti pánevního dna, u mužů v oblasti nad hrází, u žen v oblasti děložního čípku) a někdy se doporučuje studovat tyto dvě techniky společně. 

Pánevní dno

Konečník je, spolu s vyústěním močové trubice a poševním vchodem u žen, jedním z tělesných otvorů v pánevním dnu. Pánevní dno je tvořeno soustavou svalů a vazů (zdvihač konečníku, sval kyčlokostrční, sval kostrční), která tvoří pružnou spodinu pánve a představuje tak hranici dolního okraje dutiny břišní. Svalstvo pánevního dna vyplňuje otvor v pánevní kosti a táhne se od stydké kosti až ke kostrči a kosti křížové.  

Při nádechu klesá bránice dolů a vytváří zvýšený tlak shora na břišní orgány. Svaly pánevního dna by pak měly sloužit jako podpora těchto orgánů zespoda. Pokud je ovšem pánevní dno ochablé a uvolněné, tomuto tlaku shora lehce podlehne. Prováděním ašviní mudry stahujeme svaly pánevního dna, posilujeme jeho pevnost a tím zvyšujeme jeho odolnost vůči zvýšenému vnitrobřišnímu tlaku.  

Stah a uvolnění

Jak bylo uvedeno, ašvini mudra spočívá v rytmickém stahování a uvolňování svěračů anusu pod vědomou kontrolou. Zapojujeme zde svěrač vnitřní i svěrač vnější. Zatímco vnitřní svěrač je tvořen zesílenou kruhovou svalovinou, vnější svěrač je příčně pruhovaný sval, kterým prochází míšní nervy. Nácvik pohybu vnějšího svěrače konečníku je jednodušší, než je tomu u svěrače vnitřního.  

Základní dva stavy svěračů jsou stažení, které probíhá po většinu času a uvolnění, ke kterému dochází pouze při vyměšování. V rámci ašviní mudry nás ovšem zajímají další dva stavy, do kterých se svěrače anusu mohou dostat. Existují pro ně tyto sanskrtské názvy:

• ákuňčana – vědomé stažení svěračů spolu se sousední oblastí hráze; dochází k němu, když potřebujeme zadržet potřebu vyměšování;
• prakášana – vědomé otevření svěračů, kdy anus vystoupí z hráze; když se snažíme vyprázdnit.

Provádění ašviní mudry pak znamená střídání ákuňčany a prakášany rytmicky za sebou. Popis způsobu provedení se u různých autorů liší. Zatímco Lysebeth instruuje silně stáhnout svěrače, přitáhnout konečník směrem vzhůru a následně uvolnit svěrače a vytlačovat anus směrem dolů, Knaislovi naopak doporučují provádět stah svěračů velmi jemně bez použití síly a následně jen uvolnit. Oba autoři poukazují na to, že stah svěračů je spojen s pohybem vzhůru a šikmo do těla.

Zatímco pro nácvik techniky je doporučována poloha v lehu na zádech s pokrčenýma nohama, pro vlastní praxi ašviní mudry je vhodná jakákoliv meditační ásana (např. padmásana, siddhásana apod.). Dalšími polohami pro provádění ašviní mudry jsou sarvangásana s lehce pokrčenýma nohama, pavanmuktásana, ale také záklonová uštrásana nebo předklonová paščimóttanásana. 

V souladu s dechem

Pokud bychom se podívali blíže na úlohu dechu v průběhu praktikování ašviní mudry, je zde hned několik variant. Můžeme zařadit volný dech, provádět zpočátku jeden stah svěračů za 3 vteřiny a následně po týdnech tuto dobu zvyšovat na 6, 9 a 12 sekund na stah. Další možností provádění ašviní mudry je svižně, rytmicky a jemně stahovat a uvolňovat svěrače anusu při normálním dechu, přičemž postupně zrychlovat tempo. Asi nejčastější variantou je provedení se zádrží dechu po nádechu (antar kumbhaka), kdy s nádechem se svěrače stahují, v krátké zádrži dechu po nádechu je výdrž a s výdechem se svěrače povolují. 

Provedení se zádržemi dechu s sebou samozřejmě přináší určité kontraindikace jako je vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění, zvýšený nitroušní a nitrooční tlak, psychická onemocnění, porucha činnosti štítné žlázy nebo vážná onemocnění postihující metabolismus a dýchací soustavu. Zádrže dechu nesmí provádět těhotné ženy a mladiství.

Účinky energetické i fyzické

Stejně jako v celé jógové praxi, i u ašviní mudry je kladen velký důraz na pozornost. Vědomá pozornost by měla být soustředěna ve fyzickém těle na konečník, na jeho kontrakci a relaxaci, v pránickém těle potom na múladhára čakru, která se nachází u kořene páteře v oblasti pánevního dna.

Ašviní mudře je v józe přikládán velký význam. Procvičovaná oblast je velmi důležitá z energetického hlediska. Potkávají se zde dva protikladné energetické kanály – levotočivá ida a pravotočivá pingala (ida i pingala se šroubovitě vinou kolem centrálního energ. kanálu sušumna, ida končí v levé nosní dírce, zatímco pingala v pravé), k jejichž vyrovnání z hlediska pránického toku, jógové praktiky směřují. Ašviní mudrou působíme na múladhára čakru, na jejíž úrovni dřímá onen silný energetický potenciál kundaliní. Na energetické bázi při praxi ašviní mudry koncentrujeme pránu v těle a obracíme její tok směrem vzhůru pro spirituální účely. Ašviní mudra slouží rovněž k posílení a pročištění apána prány (jeden z pěti typů prán působící ve spodní části břicha, proudí směrem dolů a ven, řídí procesy vylučování, ovulaci, menstruaci atd.).

Co se týče pozitivních účinků ve fyzickém těle, je jich mnoho. Pravidelné provádění ašviní mudry vede k posílení pánevního dna a svalů kolem anusu, prevenci poklesu konečníku, dělohy, vaginy a močového měchýře a předcházení hemoroidům. Dále účinně odstraňuje zácpu, obnovuje správnou střevní peristaltiku, působí na celý pohlavní systém a pomáhá při menstruačních potížích.

Neméně důležitý je účinek ašviní mudry na pánevní část parasympatiku. Parasympatikus je jedna ze dvou částí vegetativního nervového systému. Při praxi pránájámy, při zádrži dechu je parasympatikus drážděn, čímž jsou posilovány základní tělesné funkce organismu. Tato stimulace bohužel nedosahuje až na konec tohoto nervu, tedy do jeho pánevní části, která však ovládá důležité funkce pohlavních orgánů, močového měchýře nebo sestupnou část tlustého střeva. Právě díky praktikování ašviní mudry (a také múlabandhy) se proces dráždění rozšíří i na tuto část parasympatiku.

„Stáhni konečník a uvolni ho vždy znovu. To je Ášvini mudra, která probouzí Šakti. Tato Ášvini je velká mudra. Zapuzuje choroby konečníku, dává sílu a blaženost a zabraňuje předčasné smrti.“

Ghéranda Samhita (ze 16.-17. stol.)

Použitá literatura: A. van Lysebeth: Pránájáma, I. a J. Knaislovi: Encyklopedie jógy, Barbora Hu: Teorie čakra jógy, M. Polášek: Joga, S. Satyananda: Asana Pranayama Mudra Bandha.